HŘBITOV NEŘEDÍN
HŘBITOV NEŘEDÍN
Na základě rozhodnutí okresního hejtmanství byl odstraněn dosavadní hřbitov U Dřevěného Zvonu a započalo hledání jiného, vhodnějšího místa pro nový hřbitov. V možnostech byly pozemky v okolí Slavonína, pozemky u silnice do Křelova a na Tabulovém vrchu. Žádný návrh ale nevyhovoval, ať už pro velkou vzdálenost od města nebo pro nízkou polohu. Po těchto neúspěších se naskytla možnost zakoupení několika parcel na katastru Neředína, na tzv. Steingeschirrfeld a po schválení se v roce 1900 městské zastupitelstvo rozhodlo zde zřídit hřbitov o velikosti 10 ha.
Na základě rozhodnutí okresního hejtmanství byl odstraněn dosavadní hřbitov U Dřevěného Zvonu a započalo hledání jiného, vhodnějšího místa pro nový hřbitov. V možnostech byly pozemky v okolí Slavonína, pozemky u silnice do Křelova a na Tabulovém vrchu. Žádný návrh ale nevyhovoval, ať už pro velkou vzdálenost od města nebo pro nízkou polohu. Po těchto neúspěších se naskytla možnost zakoupení několika parcel na katastru Neředína, na tzv. Steingeschirrfeld a po schválení se v roce 1900 městské zastupitelstvo rozhodlo zde zřídit hřbitov o velikosti 10 ha.
Zobrazit více #
Hlavní myšlenkou bylo vyhovět maximálně požadavkům jednotlivých konfesí ve všech směrech a přitom dosáhnout toho, aby všichni obyvatelé města, nehledě na vyznání, se po smrti sjednotili uvnitř společných hřbitovních zdí.
Bylo především zásluhou starosty města Brandhubera, že se odstranily všechny překážky a výstavba hřbitova mohla započít.
Zde 3 hlavní závěry z finálního jednání:
1. V katolickém oddělení bude zřízen kříž
2. Hřbitov se bude skládat z evangelického, katolického a židovského oddělení, tato oddělení budou oddělena cestou nebo živým plotem
3. Pro zemřelé, kteří spáchali sebevraždu, a pro děti, které zemřeli bez křtu, bude vyhrazeno zvláštní místo označeno hraničními kameny
4. Ujištění, že že katolické oddělení bude sloužit pouze a výhradně k pohřbívání jen katolíků.
Bylo především zásluhou starosty města Brandhubera, že se odstranily všechny překážky a výstavba hřbitova mohla započít.
Zde 3 hlavní závěry z finálního jednání:
1. V katolickém oddělení bude zřízen kříž
2. Hřbitov se bude skládat z evangelického, katolického a židovského oddělení, tato oddělení budou oddělena cestou nebo živým plotem
3. Pro zemřelé, kteří spáchali sebevraždu, a pro děti, které zemřeli bez křtu, bude vyhrazeno zvláštní místo označeno hraničními kameny
4. Ujištění, že že katolické oddělení bude sloužit pouze a výhradně k pohřbívání jen katolíků.
V době svého založení zaujímal hřbitov 11 ha, k pohřbívání bylo určeno 8. Vstup tvořily dvě brány a dvoje dveře, za nimi navazovalo náměstíčko, kde byla obřadní síň k vystavení mrtvých. Hlavní cesta vedla k oddělení pro katolíky, vpravo se rozprostíral židovská část a vlevo evangelická část. Katolická část byla rozdělena na 25 oddělení, z nichž 4 byly určeny pro pohřbívání dětí, židovská na 8 oddělení a evangelická na 2.
V roce 1901 byl hřbitov slavnostně otevřen a první pohřeb se zde konal následující den.
Se vznikem nového hřbitova se do jisté míry změnil i způsob pohřebních obřadů - do té doby se konaly v domě zemřelého, nyní se obřady přesunuly do hřbitovní kaple.
Hřbitov se nadále rozšiřoval, přibylo oddělení protestantské a oddělení starokatolíků, které se pak ale zrušilo. V roce 1932 se zřídilo oddělení pro Církev československou v evangelické části a pro osoby bez vyznání byla určena zrušená část starokatolíků. Jako poslední byla v roce 1936 vyčleněna část pro pravoslavnou církev.
Během světových válek zde byli pohřbeni vojáci německé branné moci (tzv. Hřbitov Hrdinů), kteří padli v Olomouci, jejich hroby ale byly po osvobození na rozkaz Rudé armády zrušeny a nechaly se zarůst trávou. Později pak byly hroby označeny alespoň číslem. Dále jsou zde pohřbeni i vojáci Rudé armády, padlých při osvobozování. Byla vyčleněna část hřbitova pro padlé hrdiny z řad Čechů, mučedníci, političtí vězni a odbojáři. Toto místo sloužilo i k pohřbení neznámých vojáků a polských politických vězňů.
V roce 1901 byl hřbitov slavnostně otevřen a první pohřeb se zde konal následující den.
Se vznikem nového hřbitova se do jisté míry změnil i způsob pohřebních obřadů - do té doby se konaly v domě zemřelého, nyní se obřady přesunuly do hřbitovní kaple.
Hřbitov se nadále rozšiřoval, přibylo oddělení protestantské a oddělení starokatolíků, které se pak ale zrušilo. V roce 1932 se zřídilo oddělení pro Církev československou v evangelické části a pro osoby bez vyznání byla určena zrušená část starokatolíků. Jako poslední byla v roce 1936 vyčleněna část pro pravoslavnou církev.
Během světových válek zde byli pohřbeni vojáci německé branné moci (tzv. Hřbitov Hrdinů), kteří padli v Olomouci, jejich hroby ale byly po osvobození na rozkaz Rudé armády zrušeny a nechaly se zarůst trávou. Později pak byly hroby označeny alespoň číslem. Dále jsou zde pohřbeni i vojáci Rudé armády, padlých při osvobozování. Byla vyčleněna část hřbitova pro padlé hrdiny z řad Čechů, mučedníci, političtí vězni a odbojáři. Toto místo sloužilo i k pohřbení neznámých vojáků a polských politických vězňů.
